Co která metoda skutečně obnáší, komu se hodí, jak vypadá setkání a podle čeho poznáte odborníka. Bez tajemna a bez slibů, které terapie nemůže splnit.
Když je snazší nakreslit to, než vyslovit.
Arteterapie využívá výtvarnou tvorbu jako bezpečný most k tomu, co se těžko popisuje slovy. Nejde o umění ani o hodnocení kvality — obraz je jen prostředek, díky kterému se téma zpřítomní a dá se s ním pracovat společně s terapeutem.
Kůň nelže. Reaguje na to, co skutečně cítíte.
Hiporehabilitace zahrnuje hipoterapii (fyzioterapie s využitím pohybu koně), psychoterapii pomocí koní a aktivity se koněm zaměřené na rozvoj. Pohyb koňského hřbetu je trojrozměrný a jemně vede tělo k rovnováze; zároveň kůň funguje jako citlivé zrcadlo prožívání.
Kontakt bez nároků na slova.
Canisterapie využívá přítomnost a kontakt speciálně připraveného psa k podpoře psychické pohody, komunikace, motoriky i motivace. Pes je koterapeut — vytváří bezpečné, nehodnotící pouto, které usnadní otevření tématu.
Rytmus, který vás srovná.
Muzikoterapie pracuje s aktivní hrou na nástroje, hlasem i vnímáním hudby. Zvuk obchází racionální obranu a rychle ovlivňuje dech, napětí a náladu — proto se dobře uplatní u stresu, úzkosti i u práce s dětmi.
Tělo si pamatuje a umí to i pustit.
Tanečně-pohybová terapie vychází z propojení pohybu a prožívání. Pracuje s dechem, tempem, vahou a prostorem — pomáhá znovu obydlet vlastní tělo, najít hranice a vyjádřit to, co slova nezvládnou.
Les jako pracovna.
Ekoterapie přenáší terapeutickou práci do přírody. Chůze vedle sebe místo sezení proti sobě snižuje tlak, prostředí nabízí materiál i metafory a samotné bytí venku spolehlivě snižuje fyziologické napětí.